Máme jakousi přirozenou nedůvěru ke všem elektrospotřebičům, které se prodávají na bazarech a nejrůznějších skupinách na sociálních sítích. Vždycky, když je to z druhé ruky, je tam nějaký problém. Byť počítač „formálně“ funguje, může mít jisté vady, které mu znemožňují opravdu plnohodnotné využití. Například se špatně nabíjí nebo tam nejde DVD-ROM. A ostatně to samé platí i u nejrůznějších mixérů, praček, lednic, sušičů na ovoce a bůh ví čeho ještě.

a) Nevíte, kdo to měl

Mohl to být normální člověk, kterého to už přestalo bavit nebo který si koupil nový a lepší. Ale také to může být někdo, kdo s tím zacházel špatně. U počítačů z druhé ruky je snad největší riziko, protože se dá dělat tolik nejrůznějších zákeřných věcí. Není výjimka, že na počítači byl schován virus, který měl za úkol sledovat svého nového majitele a jeho počínání s počítačem. Ale to už je holt riziko.

b) Kdo s tím co dělal

Někdy může spotřebič vypadat OK, přitom je ale zralý leda tak na rozebrání a vyhození. Zvláště, pokud kupujete elektroniku na „vlastní nebezpečí“ – to znamená, že původní majitel sice napsal, že je už „staršího data“ nebo horšího stavu, ale už nenapsal, že nejde řada věcí nebo že čudlíky vypadávají.

c) Jak dlouho vám vydrží

Nemáte žádnou záruku toho, že i za pět let bude fungovat stále dobře. Nemáte žádnou záruku toho, že pokud se něco stane, tak původní majitel přijede a opraví vám to nebo vám to dá spravit. Nemáte žádnou jistotu toho, že za dvě hodiny užívání vám elektrospotřebič neodejde.

A je tu řada dalších nebezpečí. vyjmenovává hned několik z nich. Největším nebezpečím je to však především, hned po vašem elektrickém obvodu, pro vaši peněženku. Mnohdy se peníze už nikdy nevrátí a je škoda každé koruny, která letěla jen tak z okna.